Odkud přišli návštěvníci na tyto stránky

Červenec 2012

1. Česká republika
   
2. Slovenko
   
3. Velká Británie
   
4. Rusko
   
5. Polsko
   
6. Spojené státy
   
7. Jižní Koea
   
8. Argentina
   
9. Bulharsko
   
10. Švýcarsko
    
11. Itálie
    
12. Francie
    
13. Německo
    
14. Ukrajina
15. Španělsko
16. Izrael
17. Kanada
18. Řecko
19. Bulharsko
20. Irsko

Jak získali mlynáři erb

Mlynářský erb pochází z roku 1116, kdy také vznikl „cech mlynářský“. Píše o tom Jan František Beckovský*. Ale i o zvláštní udatnosti českého mlynáře Jiřího z Doupova.

V roce 1116 požádal Vladislava I., českého knížete, uherský král Štěpán, aby mezi sebou uzavřeli věčný mír. Kvůli tomu se měli oba vladaří setkat na uherském pomezí. V té době byl z Uher vyhnán muž jménem Sok a za svoje vyhoštění z uherských zemí se chtěl pomstít. Vydával se za falešného posla a dosáhl toho, že místo míru povstal mezi Čechy a Uhry svár, který vyústil v boj se střídavým štěstím na obou stranách.

Po jednom střetu začali Češi utíkat a tomuto „ústupu“ nemohl zabránit ani kníže Vladislav, který mezitím k vojsku dorazil. Když vše nasvědčovalo o porážce Čechů, stočil mezi dotírající Uhry muž v bílé suknici a velice mnoho jich pobil, až se brodil v jejich krví. Prchající Češi se vzpamatovali a tak se dali brzy Uhři na útěk až k městu Budínu. Po tak slavném vítězství se kníže Vladislav ptal svých ryytířů, co je to za hrdinu, který si tak udatně počínal. Rytíři odpověděli, že je to mlynář z Doupova, načež byl před knížete předveden. Když se knížeti poklonil, kníže vstal z pařezu, na kterém po boji odpočíval a podal mu ruku. Mlynář mu chtěl podat pravici, ale všiml si, že v bitvě přišel o tři prsty. Proto si rychle utřel ruku o bílou suknici, která na ní zanechala tři krvavé pruhy a teprve potom podal knížeti ruku. Kníže mu řekl:

„Díky ti, ctěný udatný hrdino, žes nás dnes vysvobodil od veliké hanby. Za odměnu budeš ty a všchni tví potomci tvého stavu užívat erb s třemi červenými pruhy v bílém poli!“

Zároveň jmenoval Jiřího z Doupova správcem města Žatec a celého okolního kraje. Soka pak, který svým hanebným činem způsobil onu strašlivou řež, kázal kníže v přítomnosti jak mlynáře, tak celého vojska roztrhat čtyřmi koni.


title="Reklama zdarma, zvýšení návštěvnosti" target="_blank">alt="Reklama zdarma, zvýšení návštěvnosti" style="border:0px">

                                         

-->

* Jan František Beckovský (18. 8. 1658 Německý Brod – 26. 12. 1725 Praha). Český spisovatel, historik, překladatel náboženské literatury a kněz.

Přání k velikonočním svátkům

Obr.: hospůdka.net

Přeji všem návštěvníkům těchto stránek, pokud slaví velikonoce, k velikonočním svátkům:

Jeden mlynář dceru měl

- Sprostonárodní

    G            Emi        C           D
 1. [: Jeden mlynář dceru měl, každý mu ji záviděl. :]

       Bajó, ba né, spíš jó než né, záviděl.


 2. [: Dva bratři se smluvili, jak by mu ji zkurvili. :]
       Bajó, ba né ...

 3. [: Jeden si do pytle vlez, druhej ho do mlejna vez. :]
       Bajó, ba né ...

 4. [:  Kam tatíčku mlynáři, kam ten pytel máme dát. :]
       Bajó, ba né ...

 5. [: Dejte ho do světničky, naší milé Aničky. :]
       Bajó, ba né ...

 6. [: A když přišlo klekání, pytel dostal cukání. :]
       Bajó, ba né ...

 7. [: A když vyšel měsíček, měla ho tam kousíček. :]
       Bajó, ba né ...

 8. [: A když vyšel Merkur, měla ho tam vejpůl. :]
       Bajó, ba né ...

 9. [: A když vyšli hvězdičky, měla ho tam celičký. :]
       Bajó, ba né ...

10. [: A když vyšel Jupiter, měla ho tam po pytel. :]
       Bajó, ba né ...

11. [: A když přišlo svítání, pytel z mlejna uhání. :]
       Bajó, ba né ...

12. [: A když bylo po roce, topil děcko v potoce. :]
       Bajó, ba né ...

---

Zdroj: http://zpevnik.wz.cz

Windmill · Větrný mlýn · Partutovice · CZ